PeaceMaker´s Airsoft Team - P.A.T Louny

PeaceMaker´s

F.A.Q.

Souhrn taktických rad pro všechny airsofťáky

Výběr lokalityVýběr lokality je stejně důležitý jako třeba výběr zbraně nebo vybavení. Jelikož zákon je v tomto ohledu proti nám (airsofťákům), tak se musí výběr lokality dobře promyslet. Dle zákona 119/2002 sb. o zbraních a střelivu se smí Soft hrát pouze na místech k tomu určených nebo na místech, kam nemůžou přijít jiné (civilní) osoby. Když se nad tím zamyslíte, tak je bohužel jasné, že taková lokalita snad neexistuje.

Les


Proto se výběru lokality pro hru musí věnovat dostatek času. Platí pro to tedy několik nepsaných pravidel. Vyberte si místo, které je dostatečně vzdálené od civilních obydlí. Tím zmenšíte pravděpodobnost výskytu civilní osoby ve vytyčené oblasti. Dále si dobře zjistěte, jestli daná oblast není oblíbená mezi námi oblíbenými pejskaři nebo důchodci na jejich procházky J. A neméně důležité je vybírání lokality podle zaměření vaší jednotky. Tím mám na mysli CQB nebo Outdoor. Je snad jasné, že pokud se chcete specializovat na CQB, tak nepůjdete trénovat jen do lesa – to by vám bylo celkem na nic. A to samé platí také naopak. Je bohužel samozřejmé, že vhodných lokalit pro CQB není mnoho, ale je jich dostatek pro všechny. U lokality pro CQB je ta hlavní nevýhoda, že budovy bývají většinou blízko civilizace, tak si musíte lokalitu kolem dobře zabezpečit a ohlídat – tím nemyslím rozestavění kulometů typu Vulcan J. Pro ty z vás, kteří preferují Outdoor je řešení jednodušší. Stačí si jen najít vhodný les v určité vzdálenosti od civilizace a můžete se pustit do trénování. Ať tak, či onak je vhodných (tím nemyslím zákonem povolených) lokalit v republice dost, tak se stačí dobře dívat kolem a tu pravou lokalitu si jistě najdete.
Jenom pár upozornění co se bezpečnosti týče; pokud si už najdete nějakou budovu na CQB, tak se důkladně ujistěte o její bezpečnosti. Tzn. Zjistěte si, jestli na vás nemůže kus toho baráku spadnout nebo naopak jestli se vy nemůžete propadnout podlahou. Jsou to maličkosti, kterým se asi zasmějete, ale když zahučíte do metrové díry v podlaze nebo na vás spadne železo-betonovej trám, tak už se asi smát nebudete, takže na tohle si dávejte pozor. Také u Outdooru platí pro vás, nováčky, pár pravidel. Rozhodně bych nedoporučoval skalnatý nebo těžko přístupný terén. Tyto terény těžko zvládají i pokročilí, takže doporučuji pro začátek výběr nějaké příjemnější lokality. Pro začátek postačí obyčejný les.

Tímto článkem autor (tudíž já) vyslovuje svoje opovržení a naráží na kindersáky, kteří běhají s ťamanskýma „Airsoftkama“ po sídlištích a střílí na všechno co se hýbe. Kvůli těmto lidem jsou Airsofťáci čím dál více neoblíbení a zákony se proti nám stále přiostřují.

Tento článek říká, co by se mělo dělat – tím nemyslím striktní dodržování všeho co jsem tady napsal. Spousta Sofťáků včetně mě, dodržují jen ty nejzákladnější zákony. Proč je taky dodržovat všechny!?!? Ale ten odstavec o zjištění bezpečnosti budovy myslím celkem vážně a to mi nikdo nevymluví…

První krůčky v terénu.Takže v minulém díle jsme si vysvětlili, jakou zbraň si můžeme vzít za špatného počasí. V předešlých dílech jste se seznámili s výstrojí, zbraněmi a nějakou tou taktikou. Takže teď už víte to hlavní k tomu, abyste mohli vyrazit do terénu.

První krůčky v Airsoftu záleží na pojetí hry z vaší strany. Buď začínáte s Airsoftem jen pro radost (tzn. Jít si s kámošema zastřílet do lesa a jít domu) nebo si chcete najít respektive založit vlastní AS jednotku a hrát Soft trošku na úrovni a nebo až na té nejvyšší úrovni typu military. Ať tak, či onak se vám těchto pár rad rozhodně může hodit.

  • Přečtěte si aspoň nejdůležitější pasáže ze zákonu 119/2002 sb. o zbraních a střelivu. vyhnete se tak zbytečným problémům s našima kamarádama z policejních složek .

  • Vyberte si vhodnou lokalitu – podle zaměření na CQB nebo Outdoor.

  • Hlavní pravidlo je nemít zbytečně prst na spoušti a zbytečně na nikoho nemířit. Jsou z toho docela ošklivý úrazy, tak si to vezměte k srdci. Prst na spoušť dávejte až když budete připraveni střílet.

  • Další pravidlo je – za žádných okolností nesundávejte brýle, ani když kecáte a máte zbraně jen tak na popruhu nebo volně položené. Zbraň může kdykoliv samovolně vystřelit.

  • Hrajte fér! To není ani tak rada, jako nepsané pravidlo Airsoftu. Ale jako radu to berte, protože jestli přijdete do nějaké jednotky a nebudete přiznávat zásahy, tak vás trest nemine.

  • Dobře se před tréninkem najezte a vezměte si s sebou minimálně čutoru s pitím. Věřte mi, pití se hodí a je to lepší než pak být vysušený.

  • Neblbněte! Airsoft je sice hra/sport, ale všeho s mírou. Při nebezpečném nebo unáhleném a nezodpovědném jednání může velice jednoduše dojít k úrazu.

    Tak to by snad mohlo prozatím stačit. Příště si dáme něco o výběru vhodné lokality.


Postup terénem: pole, cesta, les...Pole:

nejlepší je poslat dva pointmany aby přibližně prozkoumali místo kam jdete, pak je dobré jít přes pole buď ve formaci Kruh (O) rozestupy neco kolem 10 metrů. Nebo jít v šipce (>) bez ocáku, taktéž velké rozestupy. Sipka je nejlepsí kdyz chcete v lese obejít nejáký bod ze dvou stran, tak se jedno křídlo ke konci oddělí a jde to obejít…! Cesta:

Pokud nemáte čas aby jste se pohybovali v lese musíte se přesunout po cestě, nejlepší je jít v této formaci (:::::: : ) tzn. dva pointmani kteří jsou 100–200 metrů od skupiny napřed, ale aby na sebe viděli, a mohli dávat signáli. Pak je skupina, a vzadu jsou dva zadáci kteří jdou po boku, a hlídaj svůj pulkruh zádyke skupině, jdou neustále zády (případně bokem) ke skupině, občas se jeden z nich podívá na skupinu, a skupina na ně (kvůli signálům) Zadáci musí být zodpovědní lidé, a skupina musí jít takovou rychlostí jako jdou zadáci. Zadáci jsou hned po veliteli nejdůležitější lidi (a jsou ve velmi malém rozestupu za poslední dvojicí). Zážitek z výcviku: když jsem byl ještě z jednim elektrkářem požádán abychom přepadli 16 členou skupinu! Skoval jsem se do obrovského houští nechal si projít skupiinu i zadáky! Druhý kolega se zakempil před skupinu a začal střílet po pointmanech (záměrně, jinak se to nikdy nedělá!!) Jakmile prošla skupina potichu jsem eliminoval zadáka, jelikož to byl manualista, a moc toho nezmohl (chyba byla ta že si dozadu nedali AEGcko) A zapojil jsem se jako bych byl člen skupiny, no a pak už jsem poslal dlouhou dávku a bylo postaráno, zabil jsem asi 12 lidi, zbytek dodělal kolega, takhle jsme ve dvou zlikvidovali 16 clenou skupinu!!!! Mno zpět k postupu, skupina kreje svoji stranu, tzn všichni na levo se koukaj na levo a na pravo se divaj napravo jednoduche. Když se cokoli stane celá skupina zaujímá kruhovou obranu, a pointmani to jdou prozkoumat, v případě útoku se dělaj léčky, utoky, ale to až zas někdy ) V lese se pohybujte pokud možno co nejtišejí, nejde o ryclost, ale o tichost při přesunu našlapujte patou a opatrně končete špičkou nohy, zadák to má těžké musí to hodně trénovat…


Přepady a léčkyPřepady a léčky

Jednotky zvláštního určení operují hluboko v srdci území obsazeného nepřítelem, kde provádějí aktivní i pasivní činnost. Typická pasivní operace zahrnuje zaujetí postavení v naprostém utajení, vybudování skrytého a bezpečného pozorovacího stanoviště a odesílání zpráv o silách a pohybech nepřítele. Aktivní operace jako přepady a léčky vyžadují odlišný druh odvahy, smělost namísto trpělivosti, rozhodnost namísto opatrnosti. Tento díl je věnován operačním technikám sil zvláštního určení a zabývá se prováděním přepadů a léček.

Přepad se člení do těchto fází:

1. Utajený příchod

2. Krátký a intenzivní boj

3. Rychlé odpoutání

4. Urychlený a rozhodný odchod

Přepady slouží ke zničení prostředků a zařízení nepřítele, jako jsou velitelská stanoviště, spojovací uzly a skladiště, dále k ukořistění materiálu, zbraní a braní zajatců. Nebo prostě ke způsobení co největších ztrát a škod nepřítele. Mohou se použít pro záchranu vlastních jednotek nebo spojeneckých partyzánů, a poslouží také k odvedení pozornosti od jiných operací.

Příprava přepadu

Účel akce, druhu objektu a poznatky o nepříteli budou mít vliv na velikost nasazené skupiny. Ale při jakékoliv velikosti se vždy dělí na dvě hlavní části – přepadovou podskupinu a zabezpečovací podskupinu.

Přepadová skupina provádí vlastní akci. Tou jsou vojska, která jdou a zničí zařízení, vysvobodí zajatce, ukradnou plány či šifry nebo udělají cokoliv, co je smyslem akce. Vedle ryzích bojovníků může mít v sestavě experty na demolice, elektroniku nebo kohokoliv kdo je potřeba.

Zabezpečovací skupina zajišťuje jejich krytí, zabezpečuje okolí a braní nepřátelským posilám v zapojení do akce, zastavuje případné uprchlíky a kryje odchod přepadové skupiny.

Jednotky zvláštního určení jsou po zásluze pověstní tvrdostí a rozhodností. Žádný z jejích příslušníků netouží zbytečně ztrácet čas, a tak neustále pátrají po potencionálních objektech útoku. Každý z nich je posuzován z hlediska jeho významu, možnosti příchodu a odchodu s přihlédnutím ke vzdálenosti a terénu, potřebné velikosti přepadové skupiny, a pak začíná příprava operace

Místní represálie

Dalším důležitým faktorem je pravděpodobný dopad na spřátelené i ostatní obyvatelstvo v důsledku přepadu. Existují nesčetné příklady poprav desítek místních obyvatel za každého zabitého okupačního vojáka. Zvažování této možnosti je vždy součástí přípravy přepadu, a specialisté na psychologickou válku budou také připraveni plně využít dosažené úspěchy.

Jednoduchost

Přestože plán akce musí být pečlivě zpracován do posledního detailu, musí být v zásadě jednoduchý. Kdyby měl úspěch záviset na souhře mnoha faktorů, pak by změna kteréhokoliv z nich mohla zmařit celou operaci.

Doba akce – denní i roční – je vždy kritickým faktorem. Jestliže je operace jednoduchá a uspořádání objektů útoku je dobře známo, je spíše vhodné operovat za tmy. Nejsou-li zpravodajské poznatky úplné, udeřte za svítání nebo za soumraku.

Odchod

Soumrak je nejvhodnější dobou k odchodu poskytuje vám výhodu posledních minut denního světla k opuštění prostoru samotné operace a tma zpomalí nepřítele při pronásledování. V každém případě však vybírejte čas velmi pečlivě, abyste si zajistili maximální možnou výhodu.

Význam přesného zpravodajského zajištění se jeví samozřejmým a nelze jej přecenit.

Hlavni zdroje poznatků:

Největší význam má místní znalost. Kde je to jen možné, měli by se zverbovat spřátelení místní obyvatelé jako průvodci, a pokud to bezpečnostní situace dovolí , mohou se použít i v samotné přepadové skupině.

Při pohybu k objektu útoku je nutno činit veškerá opatření proti vyzrazení vlastní přítomnosti. Vyhýbejte se jakémukoliv setkaní s nepřítelem, ale pokud dojde k nejhoršímu a střetnete se s ním, musíte zajistit aby jeho ztráty byly 100%

Léčka

Léčka je přepad pohyblivého objektu. Jediný skutečný rozdíl je v tom, že harmonogram operace je neúplný a nespolehlivý. Ani vynikající zpravodajské zdroje nemohou předpovědět skutečnou dobu jednotlivých kroků nepřítele, takže přepadová skupina bude často na místě nějakou dobu před příchodem objektu útoku, což významně zvyšuje riziko prozrazení.

Léčky se zřizují s cílem zničit nebo zajmout živou sílu a materiál nepřítele nebo omezit jejich pohyb. Systematický postup může usměrnit trasy přesunu vojsk či zásobovacích operací nepřítele a donutit jej k soustředění svých pohybů na hlavní silniční a železniční trasy, kde bude mnohem zranitelnější, zvláště za vzduchu. Samostatné železnice jsou vždy relativně odkrytým cílem. Například pouhé odstranění kolejnic zastaví celý systém a naruší dopravu materiálu a vojsk.

Okamžitá léčka

Je plánovaná nacvičená operace podložená zpravodajským hlášením. Za ideálních podmínek byste měli terén prostudovat nejdříve z mapy a leteckých snímků a potom ho osobně prozkoumat. Čím pečlivější bude příprava a čím důkladnější nácvik, tím větší škodu nepříteli způsobíte.
Okamžitá léčka

Používá se tehdy, když znáte směr, odkud se nepřítel přiblíží. Při záměrné léčce to samozřejmě vyžaduje dobrou zpravodajskou znalost úmyslu nepřítele. Přímočarou léčku použijete, když vidíte, co nepřítel dělá. V obou případech však musíte být připraveni, že se nepřítel může nenadále objevit z kteréhokoliv směru. Jinak se může stát, že do léčky padnete sami.

Prostorová léčka

Používá se tehdy, když víte, že nepřítel se přiblíží k postavení, ale nevíte z kterého směru. Prostorovou léčku tvoří několik zálohových skupin, každá čeká v úkrytu v dané ose na nepřítele. Příprava je složitější, protože velice snadno by se mohlo stát, že ve zmatku střílí jeden na druhého. Ale při dobrém řízení můžete vehnat nepřítele z jedné léčky do druhé.

Založení léčky

Léčka se může připravit a uplatnit během několika hodin, nebo to může být dlouhodobá operace uskutečněná po několikadenním hlídkování. Může jí uplatnit hlídka operující hluboko za nepřátelskými liniemi a podporovaná z hlídkové základny, stejně jako průzkumné hlídky, o kterých byla řeč dříve.

Typické prostory pro léčku jsou následující:

  • Známé trasy, které nepřítel pravidelně používá
  • Týlové nepřátelské prostory, jako zásobování vodou, sklady atd.
  • Významné body na mapě: mosty, křižovatky, silnice
  • Přístup k vlastním obranným postavením
  • Přístup k vesnicím


    Budete-li muset zalehnout a čekat déle než jednu noc, budete muset rozdělit své lidi do dvou skupin – jedna obsadí léčku a druhá bude odpočívat. Musíte být nudné hodiny ve střehu, pozorovat výhled a nepolevovat. Jestliže posádka zálohy klímá, často se z lovce stane štvanec.

    Individuální kázeň je životně důležitá proto:

  • Přesun do zálohy musí být tichý a postřehnutelný
  • Hluk a pohyb omezte na minimum
  • Nekašlete, nefrkejte, nevrťte se
  • Nevařte, mějte tedy dostatek studené potravy
  • Mějte zbraně v pohotovosti


    Posádka léčky je většinou rozdělena do několika družstev. Úderná skupina má za úkol boj ze zálohy. Ochranná skupina na křídle dává včasnou výstrahu o postupujícím nepříteli a braní nepřátelskému útoku z křídla. Může také zabránit nepřátelských vojáků z bojového prostoru. Zadní ochranná skupina chrání týl úderné skupiny a střeží ostatní výzbroj skupiny.
    Místo kde léčku postavíte by mělo:

  • Být skryté nepříteli
  • Být bez zjevné únikové cesty
  • Poskytnout vám krytý přístup a ústup
  • Umožnit včasné varování před blížícím se nepřítelem
  • Mít dobré palebné pole


    Důvody možného selhání léčky:

  • Cvakot napínání kohoutku, natahování závěrů
  • Zvuk rádia ze smrtící zóny
  • Nedostatečné maskování
  • Příliš mnoho pohybů v postavení
  • Nedostatečné spojení mezi skupinami
  • Zaseknutí zbraně
  • Příliš časné zahájení palby
  • Všichni střílejí na stejný cíl, část nepřátel není zasažena


    Převzato z knihy Bojový manuál.
Žádné komentáře
 
P.A.T.